Spojení mezi Kranjskou Gorou a Trentou bylo pravděpodobně známo již starým národům, které žily v našich zemích. Prvními návštěvníky průsmyku byli pravděpodobně lovci a po nich pastýři. To vedlo ke vzniku prvních cest přes průsmyk, tehdy nazývaný Kranjsko Sedlo. Ve středověku se v Trentu usadili lidé. Život v tomto odlehlém údolí byl velmi drsný a nejbližší cesta k civilizaci vedla přes Vršičský průsmyk do tehdejší vesnice Borovška (dnešní Kranjska Gora). Výměnou za sýr, vlnu a kůže lidé získávali základní potřeby pro přežití. V 16. století se v Trentu rozvinulo zpracování železa, což vedlo k odlesňování. To trvalo až do 18. století, poté se Trenta opět odmlčela. O horách nad Kranjskou Gorou se zmiňuje Janez Vajkard Valvasor ve své knize “Sláva knížectví Kranjského”, kde popisuje cestu přes Kranjské Sedlo. V 19. století využívali průsmyk hlavně osamělí pastevci, příležitostně ho navštěvovali vědci jako lékař Belsazar Hacquet. Popsal slévárny, geologickou stavbu hornin a alpskou flóru a publikoval je v knize “Plantae Alpinae Carniolicae” (1782). Oblast navštívily také významné osobnosti, například Angličan Humphry Davy, francouzský botanik Albert Bois de Chesne a horolezci Dr. Julius Kugy a Dr. Henrik Tuma. V druhé polovině 19. století se zvýšila návštěvnost hor, místní obyvatelé se začali živit jako horští vůdci a rozmohl se také obchod se dřevem. V průběhu historie se průsmyk jmenoval různě: Jezerca, Kranjski vrh, Mojstrovka a Apenverein. V roce 1901 byla na průsmyku, dnes známém jako Erjavčeva koča, postavena první chata Vosshutte. O jedenáct let později následovala slovinská chata, dnes známá jako Tičarjev dom, pojmenovaná po lékaři a horolezci Dr. Josipu Tičarovi. Přestože první světová válka byla ještě v budoucnosti, Rakušané si uvědomovali význam této části Slovinska. V roce 1907 se v okolí Vršiče konala vojenská cvičení, kterých se zúčastnil i sám arcivévoda František Ferdinand. Průsmyk během cvičení překračovaly různé vojenské složky, což vedlo k vybudování nouzové silnice a několika mostů a vytyčení trasy budoucí silnice.