Tento příspěvek je také k dispozici v:
Turistické trasy v okolí průsmyku Vršič, Kranjska Gora, Slovinsko
Turistické trasy v okolí Vršičského průsmyku - Kranjska Gora - Slovinsko
Turistické trasy v okolí Vršičského průsmyku – Kranjska Gora – Slovinsko
Průsmyk Vršič (1 611 m) se nachází v Julských Alpách, je nejvyšším slovinským horským průsmykem a slouží jako vstupní brána k celé řadě úžasných turistických stezek a majestátních vrcholů.
Tato oblast je proslulá dramatickou krajinou, bohatou alpskou flórou a faunou a stezkami, které uspokojí širokou škálu milovníků pěší turistiky, od začátečníků až po zkušené horolezce.
Z průsmyku Vršič vychází několik ikonických hor a tras, které vedou průzkumníky drsnou a nedotčenou slovinskou vysokohorskou divočinou.
Turistické trasy v okolí Vršičského průsmyku - Kranjska Gora - Slovinsko
Jalovec (2 645 m)
Jalovec, často nazývaný“králem Julských Alp”, je jednou z nejznámějších hor Slovinska.
Vrchol se tyčí nad Vršičem a nabízí vzrušující a zároveň náročnou túru.
Nejběžnější trasa začíná ve Vršičském průsmyku a vede turisty malebnými alpskými loukami a skalnatým terénem.
Výstup zahrnuje exponované úseky, které vyžadují opatrný krok a občas i výšku.
Vrchol odmění ty, kteří na něj vystoupí, úchvatnými výhledy na okolní Julské Alpy včetně sousedních vrcholů Mangart a Škrlatica.
Škrlatica (2 740 m)
Škrlatica, druhý nejvyšší vrchol Slovinska, je vyhledávaným cílem ambiciózních turistů a horolezců.
Z Vršiče se turisté dostanou na úpatí Škrlatice po průchodu alpským útočištěm. Zavetišče pod Špičkom, útulná horská chata, která slouží jako odpočívadlo pro dobrodruhy.
Závěrečný výstup na Škrlaticu je náročný, vyžaduje vytrvalost i technickou zručnost.
Po dosažení vrcholu se turistům naskytne výhled na nejdramatičtější slovinské alpské hřebeny a údolí.
Mangart (2 679 m)
Mangart, výrazný a snadno rozpoznatelný vrchol, je jednou z nejpřístupnějších vysokohorských túr v okolí Vršičského průsmyku.
Přestože se nachází poněkud severněji od průsmyku, je oblíbeným cílem těch, kteří hledají jak krásu, tak relativně jednoduché trasy.
Výlet nabízí panoramatické výhledy na Triglavský národní park, údolí Soča a sousední italské vrcholy.
Sedlo Mangart je výchozím bodem pro nejoblíbenější výstup, který zahrnuje kombinaci skalních cest a úseků via ferrata, takže trasa je vhodná pro ty, kteří mají určité horolezecké zkušenosti.
Turistické trasy v okolí Vršičského průsmyku – Kranjska Gora – Slovinsko
Velika Mojstrovka (2 236 m)
Velika Mojstrovka nabízí velkolepou, ale středně náročnou túru z průsmyku Vršič.
Její severní stěna je strmá a drsná, ale jižní výstup nabízí pozvolnější přístup.
Vrchol Velika Mojstrovka poskytuje rozsáhlé výhledy na Julské Alpy, včetně vrcholů Mala Mojstrovka a Zadnja Mojstrovka, které jsou často součástí okružní trasy.
Mala Mojstrovka (2 332 m)
Mala Mojstrovka je o něco menší než sousední vrchol Velika Mojstrovka, ale nabízí stejně zajímavou túru.
Stezka na Malou Mojstrovku začíná od horské chaty Erjavčeva v průsmyku Vršič a je dobře značená a nabízí směs travnatých svahů, kamenitých cest a několika krátkých úseků.
Tato hora je oblíbená zejména v létě pro svou dostupnost a v zimě pro skialpinismus.
Zadnja Mojstrovka (2 154 m)
Zadnja Mojstrovka, často méně navštěvovaná než Velika nebo Mala Mojstrovka, nabízí turistům klidnější a dobrodružnější zážitky.
Stezka začíná nedaleko průsmyku Vršič a strmě stoupá skalnatým terénem, prochází alpskými loukami a zakrslými borovicovými lesy.
Z vrcholu Zadnja Mojstrovka je fantastický výhled na Julské Alpy, zejména na Jalovec a Prisojnik.
Nad Šitom Glavo (2 082 m)
Nad Šitom Glavo je vděčná túra, která začíná přímo z Vršičského průsmyku.
Je sice kratší a méně technická než některé větší vrcholy, ale i tak nabízí nádherné výhledy na okolní hory včetně Špiku a Prisojniku. Stezka je vhodná pro méně zkušené turisty, kteří si chtějí užít vysokohorské prostředí, aniž by vyžadovala technické horolezecké dovednosti.
Foto od: Roman Tratar
Turistické trasy v okolí Vršičského průsmyku – Kranjska Gora – Slovinsko
Špik (2 472 m)
Špik se svým ostrým trojúhelníkovým tvarem dominuje panoramatu při pohledu z Kranjské Gory.
Výšlap na vrchol Špiku je náročný, se strmými úseky a uvolněnou skálou, ale odměnou je jedinečný výhled na Julské Alpy.
Přístup na Špik často začíná z vesnice Gozd Martuljek, i když je možné se připojit i z tras začínajících v průsmyku Vršič.
Turisté cestou projdou nejkrásnějším alpským terénem regionu.
Visoki Kanin (2 587 m)
Visoki Kanin, ležící západně od Vršičského průsmyku, je součástí pohoří Kanin, které se rozkládá na hranici mezi Slovinskem a Itálií.
Kanin nabízí jedny z nejdrsnějších a nejodlehlejších turistických tras v Julských Alpách a je známý letními túrami a zimním lyžováním.
Výstup ze slovinské strany je dlouhý a náročný a často vede turisty dramatickou krasovou krajinou a kolem skrytých alpských jezer.
Veliki Ozebnik (2 312 m)
Veliki Ozebnik je zajímavý vrchol, který se nachází severně od Vršičského průsmyku.
Cesta na tento vrchol vyžaduje kombinaci pěší turistiky a zdolávání skal, takže je ideální pro odvážné turisty, kteří hledají výzvu.
Z vrcholu se otevírají skutečně nádherné výhledy na okolní vrcholy a údolí, kterým dominují Jalovec a Mangart.
Frdamane Police (2 281 m)
Frdamane Police je členitý a méně navštěvovaný vrchol nedaleko průsmyku Vršič.
Stezka je strmá a kamenitá, vyžaduje vytrvalost i opatrnost, ale za tu námahu stojí samota a krása okolí.
Z tohoto vrcholu se naskýtá rozsáhlý výhled na Julské Alpy, především na pohoří Mojstrovka.
Foto od: Roman Tratar
Turistické trasy v okolí Vršičského průsmyku – Kranjska Gora – Slovinsko
Oltar (2 627 m)
Oltar je mohutný vrchol ve skupině Martuljek v Julských Alpách, známý svými dramatickými a strmými skalními stěnami.
Výstup na Oltar je náročný podnik, který často vyžaduje horolezecké dovednosti a vybavení.
Stezka prochází bujnými lesy a skalnatým terénem a vede turisty k úpatí impozantních skal Oltaru.
Lipnica, Mala Ponca, Velika Ponca (2 227 m, 2 192 m, 2 524 m)
Tyto tři vrcholy jsou součástí hřebene táhnoucího se podél slovinsko-italské hranice.
Výlet na Lipnici, Malou Poncu a Velkou Poncu z průsmyku Vršič nabízí malebný a obohacující zážitek.
Stezka vede přes alpské louky a skalnaté cesty a rozšiřuje výhledy na Slovinsko a Itálii.
Turisté, kteří tuto trasu absolvují, si užijí panoramatické výhledy na Julské Alpy i za jejich hranice.
Dolkova Špica (2 542 m)
Dolkova Špica je skrytým klenotem Julských Alp, který turistům nabízí izolovanější a klidnější zážitky.
Výstup na vrchol je strmý a vyžaduje trochu šplhání, ale výhledy na okolní vrcholy a údolí z něj dělají výzvu, která stojí za to.
Vrchol je méně přeplněný než některé populárnější hory, takže je ideální pro ty, kteří hledají samotu v divočině.

Bezpečnost v horách, zejména v Julských Alpách ve Slovinsku
Julské Alpy se svou úchvatnou krásou a drsným terénem nabízejí jedny z nejúžasnějších zážitků z pěší turistiky a horolezectví v Evropě.
Kvůli nepředvídatelnému počasí, náročným stezkám a strmým vrcholům je však pro každého, kdo se vydává do těchto hor, nejvyšší prioritou bezpečnost.
Ať už jste zkušený horolezec, nebo příležitostný turista, musíte být při poznávání tohoto regionu dobře připraveni a uvědomovat si možná rizika.
Plánování a příprava
Než se vydáte do hor, je nutné vše řádně naplánovat.
Vždy si prozkoumejte plánovanou trasu, včetně její délky, obtížnosti a převýšení.
Julské Alpy, včetně známých vrcholů jako Jalovec, Škrlatica a Mangart, mohou mít strmé a exponované úseky, které vyžadují technické horolezecké dovednosti.
Ujistěte se, že vaše fyzická zdatnost odpovídá náročnosti trasy.
Zkontrolujte si předpověď počasí ze spolehlivých zdrojů, jako je Slovinská agentura pro životní prostředí (ARSO).
Počasí v Julských Alpách se může rychle měnit, bouřky, náhlé poklesy teplot a silný vítr představují značné riziko.
Pokud je předpovídáno špatné počasí, zvažte odložení túry.
Správné vybavení
Správné vybavení je pro bezpečnost na horách zásadní.
I na krátké túry s sebou noste základní vybavení, jako je:
- Pevná turistická obuv s dobrou oporou kotníku
- Mapa a kompas nebo zařízení GPS (a znalost jejich používání).
- Dostatečné vrstvy oblečení, včetně nepromokavého a větruodolného vybavení.
- Lékárnička
- Čelovka s náhradními bateriemi
- Dostatek vody a energetických svačin
Při náročnějších túrách nebo výstupech, zejména na vrcholy jako Škrlatica nebo Velika Mojstrovka, může být vyžadováno další vybavení, jako je helma, sedací úvazek a via ferrata set.
Předtím, než se vydáte na cestu, vždy zhodnoťte konkrétní požadavky na zvolenou trasu.

Horské podmínky
V Julských Alpách se mísí skalnatý, travnatý a někdy i zasněžený terén, a to i v létě.
Pozornost věnujte podmínkám na stezkách, zejména brzy na jaře nebo pozdě na podzim, kdy se ve vyšších polohách může udržet sníh a led.
V některých oblastech může být pro bezpečný průchod zapotřebí použít mačky a cepín.
Kromě toho se Julské Alpy vyznačují strmými útesy a exponované hřebeny, kde může mít pád vážné následky.
V těchto oblastech je nutné udržet pozornost, vyvarovat se rizikového chování a postupovat opatrně.
Navigace
I zkušení turisté mohou být v horách dezorientovaní, a to zejména v případě, že se zhorší povětrnostní podmínky nebo je třeba stezky lépe označit.
Mějte s sebou podrobnou topografickou mapu regionu a kompas a seznamte se s klíčovými orientačními body a zajímavostmi na vaší trase.
Přístroje GPS mohou být užitečné, ale nikdy by se na ně nemělo spoléhat výhradně, protože baterie mohou selhat a příjem signálu může být v hlubokých údolích nebo odlehlých oblastech slabý.
Nadmořská výška a fyzická zdatnost
Vrcholky Julských Alp sice nejsou v porovnání s Himálajem nebo Alpami extrémně vysoké, přesto však přesahují 2 500 metrů a nadmořská výška může ovlivnit výdrž a zdraví turistů.
Aklimatizace obvykle není ve Slovinsku významným problémem, ale výšková nemoc může přesto některé lidi postihnout, zejména pokud vystoupají příliš rychle bez řádného odpočinku.
Než se vydáte na náročné vrcholy, jako je Jalovec nebo Kanin, ujistěte se, že jste v dobré fyzické kondici.
Pěší turistika v horách vyžaduje vytrvalost, sílu a rovnováhu, zejména na delších nebo strmějších trasách.
Respektování životního prostředí
Julské Alpy jsou chráněnou oblastí Triglavského národního parku a respektování přírody je pro bezpečnost v horách zásadní.
Držte se vyznačených stezek, abyste zabránili erozi, odneste všechny odpadky a nerušte divokou zvěř.
V mnoha oblastech Julských Alp navíc dochází ke skalním řícením, zejména na strmých a erodovaných svazích, proto buďte při pohybu v takovém terénu obezřetní.
Připravenost na mimořádné události
Nehody se mohou stát i těm nejlépe připraveným turistům.
Ve Slovinsku je k dispozici horská služba, ale v odlehlých oblastech může trvat, než se k vám pomoc dostane.
Číslo tísňového volání ve Slovinsku je 112 a v případě úrazu, nebezpečného počasí nebo ztracení se je nezbytné zavolat pomoc co nejdříve.
Při pěší turistice v Julských Alpách, zejména na odlehlejších trasách, je vhodné:
- Informujte někoho o plánované trase a předpokládaném čase návratu.
- Cestujte pokud možno s doprovodem
- znát základní techniky první pomoci
- Zvažte pojištění horské záchranné služby, které je ve Slovinsku levné a běžně dostupné.
Závěr
Turistické trasy v okolí Vršičského průsmyku – Kranjska Gora – Slovinsko
Oblast slovinského průsmyku Vršič je rájem pro turisty a horolezce a nabízí různé trasy pro všechny úrovně zkušeností.
Ať už hledáte nenáročnou jednodenní túru nebo náročný vícedenní výstup, okolní vrcholy – včetně Jalovce, Škrlatice, Mangartu a Mojstrovky – nabízejí nádherné výhledy, rozmanité terény a možnost prozkoumat srdce Julských Alp.
Pro ty, kteří hledají dobrodružství a důvěrné spojení s přírodou, jsou stezky v okolí průsmyku Vršič nezapomenutelným zážitkem.
Odmítnutí odpovědnosti pro www.erjavcevakoca.si:
Informace uvedené na našich webových stránkách jsou určeny pouze pro obecné informační účely.
Přestože se snažíme nabízet přesný a aktuální obsah, neneseme žádnou odpovědnost za úplnost, přesnost a spolehlivost informací.
Návštěvníci hor jsou sami zodpovědní za svou bezpečnost a přípravu.
Než se vydáte do hor, vždy se poraďte s místními úřady, mapami a předpovědí počasí.
Obsah našich webových stránek používejte jako vodítko, ale při svých túrách dbejte na osobní úsudek a odpovědnost.
V případě nouze volejte policii na číslo 112.
Ubytování v horské chatě



Výlety a túry na mapě
Vaše další destinace ve Slovinsku?
Horská chata Erjavčeva je otevřena celoročně. Rezervujte si pobyt a strávit nějaký čas v přírodním ráji Triglavského národního parku (UNESCO) nedaleko Kranjské Gory v horském průsmyku Vršič v srdci Triglavského národního parku.
Rezervujte si pobyt


Online obchod se suvenýry
Podstavec
Dárkový poukaz
Plakát A1