Údolí Triglavských jezer – Triglavský národní park

Když se na počátku minulého století začala v Evropě objevovat myšlenka národních parků, uvažovalo se o ní i u nás.
Je docela dobře možné, že první národní park v Evropě bychom mohli mít právě ve Slovinsku.
Ale to bylo ještě téměř před čtvrt stoletím, před 100 lety.
Chráněná oblast Údolí Triglavských jezer je chráněna poprvé.

První návštěvníci Údolí Triglavských jezer

První zmínky o údolí Triglavských jezer pocházejí z druhé poloviny 18. století.
které napsal francouzský přírodovědec Balthasar Hacquet.
Hacquet pracoval jako lékař ve rtuťovém dole v Idriji a také hodně bádal ve Slovinsku.
Své setkání s údolím, do kterého vystoupal nad Komarčou, emotivně popsal v knize Oryctographia Carniolica (1778-1789), první “fyzický zeměpis” Kraňska:“Po šesti hodinách chůze jsem na vrcholu alpského pohoří došel do holého skalnatého údolí, jaké jsem v životě neviděl. Tehdy jsem si přál mít s sebou básníka, který by dokázal popsat počáteční dny převratu světa tím nejchmurnějším způsobem, jako to udělal Klopstock ve svém eposu Mesiáš.” O údolí, které celé prošel, napsal, že bylo.“šest hodin chůze, vine se od poledne do půlnoci a jmenuje se SA LAKE”.“.

Údolí Triglavských jezer.
Foto: Luka Zebec

V následujících letech navštívilo údolí mnoho přírodovědců.
Baron Karl Zois, bratr Žigeho Zoise, nechal v údolí postavit chatu pro průzkum.
V roce 1795 sem v rámci průzkumné výpravy zavítal tehdejší kopřivnický farář a básník. Valentin Vodník.
Cílem výpravy, kterou zorganizoval Žiga Zois, bylo shromáždit důkazy o původu hornin.
Grof Franz Hohenwart, spoluzakladatel Krajského muzea v Kranji, rovněž člen expedice, při pohledu na Dvojité jezero napsal, že “… vcelýchhorách Kraňska nelze najít tak krásný a okouzlující pohled”.

Na základě dojmů z výpravy Vodnik údajně napsal báseň Vršac.
Po Vodnikovi je pojmenována také 2194 metrů vysoká vyhlídková hora Vršac na severu údolí.

Valentin Vodnik: Vršac

Ve druhé polovině 19. století.
století vzniklo Údolí Triglavských jezer, neboli Údolí Triglavských jezer.
Zajezerskou dolinu, jak se tehdy říkalo, začali navštěvovat také “turisté”, jak se tehdy horalům říkalo.
V tomto období také vznikaly horolezecké spolky a začaly se budovat horské základny.
U Dvojitého jezera byla postavena horská chata.
Vznikla horská stezka přes Komarču a značená cesta údolím a dále na Triglav.

První nápady na pojištění – Údolí Triglavských jezer – Triglavský národní park

V roce 1903 vydaly tehdejší rakouské úřady příkaz ke shromažďování údajů o přírodních památkách.
Gorenjské okresní hejtmanství za tímto účelem angažovalo seismologa a přírodovědce Albína Belara.
Belarův návrh zahrnoval také Údolí Triglavských jezer: ” …
The area is geotectonically remarkable, but no less so geologically and palaeontologically …
But it is well known to landscape painters, who can see the magnificent motifs at every turn in this wild nature park…
It should certainly be recommended that a protected area be established at the Seven Lakes, where all encroachment will be excluded, in order to save the last remnants of this exceptional high mountain primeval forest, the habitat of the ancient larch trees, for posterity…” V roce 1908 byl učiněn pokus o ochranu území, který však zkomplikovaly konflikty s pasteveckými komunitami a nedostatek právního základu.
Dalším pokusům zabránila první světová válka.

Vyobrazení údolí Triglavských jezer v díle Oryctographia Carniolica od Balatazara Hacqueta.
Foto: DLib

Park Seven Lakes Valley Conservation Park

Údolí Triglavských jezer – Triglavský národní park

Po skončení války a vzniku Království SHS, v roce 1920, z iniciativy přírodovědce Ferdinanda Seidla, založila Sekce ochrany přírody Muzejní společnosti Slovinska Památník s podnětem na zřízení ochranářských parků.
Jeho součástí byl i návrh na vytvoření parku v “Údolí sedmi jezer pod Triglavem” v oblasti navržené Belarem.
Kvůli nedostatečné legislativě a zdlouhavým formálním procedurám k jeho zřízení několik let nedošlo.

Výňatek z památníku s podnětem na zřízení chráněných parků (1920).

V roce 1924 se konečně stala chráněnou oblastí.
V dubnu byly od úřadů v Bělehradě získány potřebné souhlasy ke zřízení chráněného parku.
1.
V červenci 1924 byla podepsána nájemní smlouva mezi Ředitelstvím pro ochranu šumavských hor, Slovinským muzejním spolkem, Oddělením pro ochranu přírody a Slovinským horolezeckým spolkem.
Smlouva vymezovala rozsah t.
i.
Parku ochrany přírody, kompenzace příjmů za pastvu, vymezení loveckých a těžebních práv a závazky v oblasti ochrany přírody.
Doba pronájmu byla stanovena na 20 let a rozloha na 1400 hektarů.

Kopie nájemní smlouvy o zřízení ochranného parku. Planinski vestnik, obj.
LXXXIV, číslo 8, 1984

Podrobná prezentace parku byla zveřejněna o rok později v odborném článku v časopise Geografiska vestnik a obsahovala první mapu chráněného území.
Autor Mate Hafner o parku píše: Hafner v knize píše: “Vytvořením tohoto alpského ochranného parku jsme splnili svou kulturní povinnost, protože jen tak bude možné zachovat toto krásné území, které je ve svém celku i ve všech svých živých i neživých částech skutečnou přírodní památkou v celé své kráse a zajímavosti pro naše potomky.”

Alpský chráněný park v údolí sedmi jezer.
Autor: Mate Hafner.
Mapa: Valter Bohinec.
Geografski vestnik, vol.
1, číslo 1, 1925

V roce 1926 slovinský botanik Franc Jesenko v deníku Jutro poprvé pojmenoval park Triglavský národní park.
V úvodu napsal: “Všechny větší z těchto menších zemí vyčlenily ze své země hotová území jako vhodné rezervace, kde se daří fauně a flóře bez jakéhokoli kulturního vlivu – kde vše žije a roste tak, jak to Bůh dal, nedotčené, nezkažené, ve svém přirozeném vývoji a ve své přirozené kráse.”
Triglavský národní park zařadil po bok tehdejších světových parků a zasazoval se o jeho větší ochranu, zejména o prosazení zákazu pastvy, který se v té době i přes omezení stále dodržoval.

Triglavský národní park.
Autor: Mgr.
Dnevnik Jutro, roč.
7, číslo 122.
1926.
(Třetí strana článku byla vzhledem k formátu novin vystřižena a slepena, aniž by byl dotčen obsah).

Na podzim roku 1940 připravil odbor ochrany přírody nový návrh Triglavského národního parku, který by zahrnoval také Komnu, Fužinarské pohoří a část Bohinjské kotliny.
Druhá světová válka zabránila projednání návrhu a mezitím v roce 1944 skončila platnost nájemní smlouvy.

Triglavský národní park “Údolí sedmi jezer”

Snahy o obnovu parku ve větším měřítku začaly brzy po druhé světové válce.
Trvalo však téměř 15 let diskusí a návrhů různých institucí, než tehdejší Rada pro kulturu a školství tehdejší Slovinské lidové republiky jmenovala zvláštní komisi, která měla připravit příslušnou legislativu a návrh rozšířeného národního parku.
V roce 1961 přijalo Republikové shromáždění dekret, kterým bylo Údolí sedmi jezer vyhlášeno národním parkem pod názvem Triglavský národní park.
Ten byl jen o 600 hektarů větší než v době ochrany v letech 1924-1944.
V té době nebyla vůle park rozšiřovat.

Hranice Triglavského národního parku l.
1961 ve srovnání s Alpským ochranným parkem v l.
1924.
Zdroj: MŽP ČR.
Autorka Angela Piskernik, skica Stane Peterlin.
1926.

Triglavský národní park

V následujících letech pokračovaly snahy o rozšíření oblasti.
Po četných diskusích a koordinaci byl 27. září 2004 přijat.
Zákon o Triglavském národním parku přijatý v květnu 1981, jehož výsledkem bylo rozsáhlé rozšíření chráněného území, podobné tomu současnému, o celkovou rozlohu 84 807 hektarů.
Vznikl tak největší národní park v Jugoslávii.
Tím bylo ukončeno úsilí, které začalo na počátku 20. století.
První fáze projektu byla zahájena Belarem v 18. století, pokračovala Spomenicou (1920) a poprvé byla uvedena do praxe před 100 lety prvním pojištěním údolí Triglavských jezer.

V průběhu let se Triglavský národní park vyvinul v moderní národní park s mnoha mezinárodními vazbami.
V roce 2004 mu byl udělen diplom Rady Evropy za chráněné území s příkladným managementem.
V roce 2010 byla provedena reforma zákona.
Údolí Triglavských jezer je jedním z prvních chráněných území v Triglavském národním parku a je nejpřísněji chráněno.

Hranice chráněné oblasti v průběhu času.
Zdroj: Triglavský národní park

Ruský hrob v údolí Triglavských jezer

Během první světové války se v Dolině odehrála událost, kterou dodnes připomíná pomník.
V roce 1916 hlídka rakousko-uherské armády zajala na jedné z hor dva ruské zajatce, kteří utekli při stavbě silnice do Bogatinu.
Váleční zajatci v té době pracovali ve velmi špatných podmínkách.
Vojenské komando nařídilo zajatce odvést k dvojitému jezeru Triglavského jezera a zastřelit.
Po válce byly z iniciativy šéfredaktora novin Slovinský národ Rasta Pustoslemška shromážděny prostředky na pamětní desku, která byla vztyčena v roce 1923.
V průběhu desetiletí byl pomník značně poškozen zubem času.
V roce 2015 jej z vlastní iniciativy obnovil horský záchranář Marko Matajurc.

Foto: Illustrirani Slovenec, 1926 / Miha Mihelič, 2018

Literatura

Údolí Triglavských jezer – Triglavský národní park “Historie snah o založení Triglavského národního parku”.
Ochrana přírody, Angela Priskernik.
1962.
Planinski vestnik, sv.
LXXXIV, číslo 8, 1984.
“Zakladatelé Triglavského národního parku – LIDÉ PŘED ČASEM”, Veřejný ústav Triglavského národního parku.
2006.
“Údolí Triglavských jezer”.
Knižní sbírka Geografie Slovinska.
2015.
“První objevitelé slovinských hor a první doložené přístupy k nim”.
Historické noviny.
Peter Mikša.
2013.
“Ruský hrob u Triglavských jezer a události, úvahy a pocity s tím spojené”.
Monografie CPA 7, Váleční zajatci carského Ruska za první světové války na území Slovinska.
2018.
“Jak vznikal Triglavský národní park”, Bulletin slovinských terénních biologů a milovníků přírody.
2021.

Zdroj: rtvslo.si

Horská chata Erjavčeva je otevřena celoročně. Rezervujte si pobyt a strávit nějaký čas v přírodním ráji Triglavského národního parku (UNESCO) nedaleko Kranjské Gory v horském průsmyku Vršič v srdci Triglavského národního parku.

Rezervujte si pobyt