Horská chata v průsmyku Vršič, Slovinsko, Zpět v čase
Jak se horské chaty staly slovinskými
Tento příspěvek je také k dispozici v:
Jak se horské chaty staly slovinskými
Jak se horské chaty staly slovinskými
Jak se německé horské chaty staly slovinskými a jak se změnila jejich jména
Po skončení první světové války, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko, se většina slovinského území stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Působení zahraničních spolků bylo zákonem zakázáno, včetně působení poboček Německo-rakouského alpského spolku (Deutscher und Österreichischer Alpenverein – DÖAV) nebo Rakouského turistického klubu (Österreichischer Touristen Club – ÖTC), které byly v našich Alpách velmi aktivní před první světovou válkou. Jejich stezky a chaty převzal Slovinský horolezecký svaz (SPD).
Jak se horské chaty staly slovinskými
Po Rapallské smlouvě (s Itálií) a Korutanském plebiscitu (v Rakousku) však slovinská horolezecká organizace ztratila i četná zařízení, členy a oddíly, které zůstaly mimo hranice nového státu. SPD přišla o 13 z 27 poboček, 15 chat bylo během války opuštěno nebo zničeno a 5 chat zůstalo na cizím území. Zřízením státní hranice s Rakouskem v Karavankách bylo přerušeno spojení korutanských poboček s ústředím na slovinské straně. Totéž se stalo s pobočkami na italské straně hranice s Rapallem.
DÖAV a ÖTC obdržely za chaty na slovinské straně odškodnění. Ačkoli to bylo málo, bylo to dáno a přijato. Němci však odškodnění přijali a zároveň propagovali, že jim byly chaty po válce „uloupeny“. V Mnichově bylo v meziválečném období v horském muzeu vystaveno „dobyté město“ (die geraubte Stadt), které se skládalo z modelů všech ztracených rakouských chat, jež zůstaly na území nových zemí – Itálie, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců atd.
V prvním čísle časopisu Mountaineering Journal (Planinski vestnik), vydaném po první světové válce, se ve zprávě o valných hromadách dočteme, jak předseda Slovinského horolezeckého svazu Dr. Fran Tominšek zdůraznil ve svém úvodním projevu 27. prosince 1919 na valné hromadě Slovinského horolezeckého svazu v Národním domě v Lublani:
„Úspěchem je, že se spolek zbavil všech starých dluhů a mohl nyní převzít do svého vlastnictví i chaty německého a rakouského horolezeckého svazu; zdůrazňuje, že i v převzatých chatách budeme pohostinně obsluhovat cizince a hosty a že bývalým členům německého horolezeckého svazu nebude v žádném případě zakázáno tyto chaty navštěvovat, pouze nemůžeme tolerovat žádnou netoleranci a nezdvořilost ze strany německých návštěvníků; dále zdůrazňuje, že nyní, když národní boj v horách skončil, se můžeme s ještě větší radostí pustit do práce pro rozvoj horolezectví v severních oblastech.“
Jedním z prvních opatření bylo přejmenování stávajících německých horských chat a útulen. Například z Vosshütte za Vršiče se stala Erjavčeva koča.
Přejmenování provedla komise ve složení Dr. Josip Ciril Oblak, Josip Wester, Dr. Anton Švigelj a Rudolf Badjura.
Jak se horské chaty staly slovinskými
Zdroj fotografií a článku: archiv Petra Mikši
Ubytování v horské chatě
Slovenščina
English
English
Bosanski
Dutch
Hrvatski
Čeština
Dansk
Dutch
Suomi
Français
Deutsch
Magyar
Italiano
Polski
sрпски
Slovenčina
Español
Svenska
Deutsch
Výlety a túry na mapě
Vaše další destinace ve Slovinsku?
Horská chata Erjavčeva je otevřena celoročně. Rezervujte si pobyt a strávit nějaký čas v přírodním ráji Triglavského národního parku (UNESCO) nedaleko Kranjské Gory v horském průsmyku Vršič v srdci Triglavského národního parku.
Rezervujte si pobyt
Slovenščina
English
English
Bosanski
Dutch
Hrvatski
Čeština
Dansk
Dutch
Suomi
Français
Deutsch
Magyar
Italiano
Polski
sрпски
Slovenčina
Español
Svenska
Deutsch
Online obchod se suvenýry
Plakát A1
Podstavec
Dárkový poukaz
